False Memories

 Zdravím.

„Za každým grázlem stojí dramatický příběh.“

Mám takový dojem, že takto by se dala shrnout velká řada příběhů, které čtu. Však to znáte – jedna z hlavních postav se chová naprosto odporně, ale náš protagonista se s ní stejně baví. Ať už kvůli tomu, že někde hluboko uvnitř sebe tuší, že není tak špatná, nebo je nucený ji vídat (přátelství rodin, doučování, spolubydlení, … fantazii se meze nekladou!), případně na ni neustále naráží – je to jedna velká, tajemná záhada: :D Nakonec náš hrdina ale zjišťuje, že postava se nechová odporně proto, že by taková byla od přírody, ale protože má za sebou těžkou minulost, traumata, má hromadu temných tajemství, která je třeba rozplést. A tak nějak to celé začíná. Upřímně – tohle klišé mám v oblibě. Možná proto, že mi podsouvá myšlenku, že svět není tak špatný, minimálně ne ten příběhový, a každý se může změnit k lepšímu! Jojo, happyendy jsou můj šálek kávy.

V tomto článku bych se s vámi chtěla podělit o překládaný příběh, který právě s tímto konceptem aktivně pracuje a je na něm (mimo jiné) postavený. Předesílám, že mi (jako obvykle) ujely prsty a spoilerům jsem se nevyhnula.

Pojďme na to!

False Memories. Už je to nějakou dobu, co jsem na tuto manhwu narazila. Vím, že se po internetu pohybují hned dva BL příběhy se stejným názvem, tento je očividně méně známý. Jeho autorkou je Lee Gpiee, která má na svědomí (co vím) ještě romanci Doridosim, drama Roommate 101 a právě vycházející BL ANTI P.T. (Introduction) – už teď se těším, až bude dokončené.

Hlavní postavou manhwy je Wan. Měkkosrdcatý klučina s jemnou osobností, který ale, ke své smůle, děsí okolí svou strašidelnou tváří. Nemusí být ani naštvaný, ale lidé si o něm hned dělají pochybné závěry. Vlastně se jim ani nedivím.

Jop, tohle je Wan. Milý, ale nepochopený. Kvůli svému vzhledu je osamělý a jeho touha udělat si na nové škole nějaké přátele, ho žene přímo do spárů Ha-woona. Ha-woon je naopak člověk, který působí jako andílek. Krásný, usměvavý, okolí ho má rádo. Ale v začátcích manhwy v něm uvidíte spíš ďábla se sladkou tvářičkou. V prvních epizodách jsem ho s potěšením shipovala s kulkou z AK-47. Myslím, že by jim to spolu moc slušelo. 

Pokud budete chtít Ha-woona zavraždit, zadržte, prosím. Připravili byste se o to nejlepší! Proč se to celé jmenuje Falešné vzpomínky? Jo, něco se vzpomínkami tady bude hrát velkou roli. A věřte mi, že to stojí za to! 

Osobně ráda postupně poodkrývám minulost postav. Cítím se pak trochu jako Kolumbus. Jen místo Ameriky navštěvuji půdu BL příběhů. Ale to je samozřejmě detail! False Memories je právě o odhalování kousíčku za kousíčkem. A když konečně vyjde všechno napovrch, je to pecka! 

Nicméně False Memories je shounen-ai. S nějakými sexuálními scénami se můžete rovnou rozloučit. Stejně tak i s polibky v prvních kapitolách. Vím, že někdo pase právě po erotice, proto předesílám, že o tu tady nejde. Sama mám příběh v poznámkách pod štítkem ‚sladké‘. Ne, není sladký v běžném slova smyslu. Ale je to můj celkový dojem z něj. Po všech zvratech, překvapeních a nervy drásajících scénách jsem ale došla k závěru, že je to roztomilé. A kresba tomu jednoznačně pomáhá. No řekněte sami – není skvělá? 

Co vám tedy False Memories může nabídnout? Jednoznačně drama, vnitřní přerod postav, odhalování hromady tajemství a záhad, sladkou a často jen náznakovou romantiku, koncept „síly lásky“, nějaké to násilí (je ho dost, ale jsem zvyklá na více) a (dle mého názoru) krásnou kresbu. 

Řekla bych víc, ale…

Dobře...